neděle 10. února 2019

O zjednodušování trans* problematiky a jiné pohádky

- prášečky na psychiku - tečky - zjednodušení byrokracie - ochránci přírodních pořádků - posedlost pindíky a pipinkami - 

       Páni, všechny mé poslední články začínají omluvou, že jsem strašně dlouho nic nenapsala! No jo, on ten poslední rok byl poněkud náročný, složila se mi žena, kterou jsem se zdarem následovala, teď papám spoustu prášečků na deprese a tak (varování: strašně se po nich tloustne), divím se, že nějak ještě zvládám svůj život držet relativně pohromadě a čekám na zítra, kdy zastupuju přítelkyni u soudu, a doufám, že to bude taková poslední tečka za těmi mizériemi.
        Teda, jedna z posledních teček. Potom mě čeká ještě spousta doktorů, komise, operace, ale to už je vlastně klid na jehož konci si užiju dva měsíce (poněkud bolestivého) volna a budu mít pokoj už od všeho. Teda, pokud pominu dalších několik měsíců čekání na nový rodný list, protože prostě tohle všechno musí být na dvakrát.
        Před nějakým časem, když ministerstvo spravedlnosti, tehdy pod Pelikánovým vedením, navrhlo novelu, která by i v souladu s nařízením Evropského Soudu pro Lidská Práva zatrhla nutnost sterilizace před úřední (matriční) změnou pohlaví, byla jsem nadšená. Jednak to strašlivě zjednoduší celý ten proces (nutnost obíhat úřady, banky, pojišťovny už nebude muset probíhat nadvakrát, ale pouze jednou) a jednak to hrozně pomůže ve strašné spoustě dalších věcí. Například když jsem uvažovala o možnosti hospitalizace na psychiatrii, zjistila jsem, že bych nejspíše přišla na mužské oddělení. A to nemluvě o drobnostech, jako že mi z Airbank neustále chodí dopisy a e-maily s oslovením “pane”. Když jsem je žádala o změnu, tak mi odpověděli akorát to, že v jejich informačním systému je oslovení vázané na rodné číslo, takže to prostě nejde. Ale pro mne tohle vlastně brzy skončí a dle našeho zákoníku budu již plnohodnotná žena. 
     Díky bohu za naši skvělou sexuologickou společnost reprezentovanou slovutným profesorem Zvěřinou, že se postavila za přírodní pořádky a tuhle strašlivost zarazila. Jo, pro společnost by to byla neúměrná zátěž, že bych měla v občance “F”. Prostě dokud máš penis (nebo vagínu, u chlapců), nemáš nárok. Paradoxně podle zákona vlastně stačí jen sterilizace, tedy penis si člověk může ponechat a tu vagínu taky. A to nemluvě o tom, že po víc než roce na Androcuru už jsem v podstatě chemicky vykastrovaná.
      Já fakt nechápu tuhle posedlost genitálem, jako by to bylo něco co by řešilo všechno. Jako upřímně, mě třeba přítomnost penisu na mém těle dost štve. Ale fakt na to nemyslím pořád, všimnu si toho u sexu, ve sprše, a tak. Ale jinak jde hlavně o to, jak mě bere okolí. Já jsem měla docela kliku, se svým ksichtíkem jsem byla považována za holku i před Real Life Testem, pár týdnů zpátky po mně dokonce chtěl trafikant občanku se slovy: “Slečno, já vám prostě osmnáct nevěřím,” ale dovedu si představit, že mít, slovy Dáši z Most!u, “nádhernou pičku”, tak kdyby mne třeba prodavačka oslovila “pane”, tak se na místě zhroutím, doma zničím všechny zrcadla a tak půl roku odtud nevylezu. Tady prostě podle mne jde o ty genitálie až na jednom z posledních míst - a to je něco, co společnost odmítá pochopit a krásně to ilustruje i onen výše zmíněný seriál, kde ačkoli je Dáša postavou jednoznačně kladnou a v pozitivním (to jest nezesměšňujícím) světle vyvedenou, opět své problémy a jejich řešení shazuje jen na operativní změnu genitálu. Přitom to, že jí hromada lidí říká “Pavle” by skutečného člověka podle mne bolelo daleko více.
         Nezapomínejme, že tu taky máme širokou skupinu lidí, kteří operaci nemohou podstoupit kvůli zdraví nebo prostě protože nemají zapotřebí nechat řezat do svého těla a stačí jim přijetí společností. Vždyť každý vnímá své tělo jinak a celému tomuhle problému se říká “genderová dysforie”, tedy nesoulad genderu, nikoli genitálií. V atmosféře, kdy je vnímání trans* problematiky omezeno jen na pindíky a pipinky však nejspíše nelze čekat nic jiného, než názor, že trans* člověk si musí přijetí společností (reprezentovanou státem) “zasloužit” podstoupením operace.
          Doufejme, že se to časem změní.

4 komentáře:

  1. Také jsem toho názoru, že se vše zjednoduší pro holky a pro kluky se zmírní stres na požadavky na změny těla, které jsou absolutně k ničemu. Jsou to šmejdi ti, co navíc straší tím, že se zpoplatní SRS, hormony apod., vyvolávat takhle zbytečně hysterii.

    Já vím, co se stane, když si někdo změní jméno na holčičí a naopak. NIC, nic se nestane, dál mi to bude ukradený, co tam dole kdo má, protože do toho stejně nikomu nic není. Před SRS jsem byla dvakrát na dámském odd. a to nikomu nevadilo, co tam mám, ale posuzovalo se podle toho, jak kdo vypadá a jak se chová.

    OdpovědětVymazat
  2. Zrovna v tom oslovování je třeba Komerčka docela fajn, všechny zprávy, maily i dopisy zcela běžně chodí nadepsané Vážená paní, Vážený pane, nějak si s tím hlavu nelámou (i když je pravda, že ten poslední mail byl nějaký moc osobní... s mým osobním křestním jménem), ale té byrokratické části této země to stejně bohužel moc nepomáhá.
    Ti poslanci nejsou schopni se ani projednat ke třetímu bodu z osmi, a když to konečně po dlouhé době udělají, tak většina se zdrží a navzdory výsledkům z průzkumů návrh zamítnou...
    Co je komu po jménu? V zahraničí většinou nemají ani to (zatracený) přechylování příjmení, a navíc využívají tolik unisex jmen, že každému může být naprosto ukradené, jestli přijde Frau Alex Kellner nebo Herr Alex Kellner, protože prostě přijde Alex Kellner a jestli je žena nebo muž nad tím je opravdu zbytečné přemýšlet :)
    Souhlasím s tím, že nesprávné pojmenování je mnohem více ubližující, protože na to tělo se skutečně nemusí myslet pořád (a dle mě to ani nejde), přesto někteří lidé z extrémů (výška, váha atd.) tím rozhodně můžou trpět na velmi podobné úrovni... (Já mohu například už jen děkovat Bohu za to, že si lidé myslí, že jsem malé dítě, stokrát lepší než vypadat na svůj věk a být zaměňován za něco, co nejsem, u dětí totiž nějak nemají potřebu to řešit)
    Nebo na lidi, kteří se lékařů neuvěřitelně bojí, i když zdravotní důvody jsou nepochybně významnější (největším přáním nemocného je být zdravý, největším přáním trans člověka je být cis)

    Zdíša

    Btw: Doufám, že tentokrát se to už opravdu přidá

    OdpovědětVymazat
  3. :-)

    Toto hlásám už více jak 7 let, že medicínská tranzice je v Česku jen o kastraci respektive o srs operaci, a o ničem jiném, a že jinak medicína v ničem jiném trans* lidem nepomáhá, a že tranzice je podřízena především zájmům státu a sexuologů a vůbec ne zájmům trans* lidí, pokud nepočítám těch pár operace-chtivých / kastrace-chtivých trans* lidí kteří pouze nenávidí své genitálie a o nic jiného jim v tranzici vlastně vůbec nejde.

    OdpovědětVymazat
  4. Dominika *†*na karlovy vary jelikoz
    Ma sponzora be francii a deck
    Od frigidny zeny pry a chlubi se
    Policii;)

    OdpovědětVymazat