čtvrtek 30. listopadu 2017

Anatomie předsudku

- korektnost a slušnost - velký zuby - průměrná hajzlbába - korelace a kauzalita - velmi výstižné titulky - absence informací - a přitom stačí empatie -


Předsudky, slova která neustále společnost dělí na dva tábory. Jedni vidí předsudky úplně všude, snaží se je mermomocí vymýtit a nechápou, že dokud budou odlišnosti, dokud nebudeme všichni jednolitá homogenní masa, budou i předsudky. Ti druzí si naopak stále stěžují na „politickou korektnost“, tvrdí, že přicházíme o svobodu slova a přitom si neuvědomují, že celá ta politická korektnost je jen o tom, abychom se k sobě chovali slušně, jako lidi, a neuráželi otatní kvůli nějaké vlastnosti, která nemá žádný vliv na kvalitu člověka jako takového. Ať už mluvíme o sexuální orientaci, identitě, barvě pleti nebo třeba i nějakých zdravotních (ať už psychických nebo fyzických) handicapech. Sakra, vždyť jde i o blbý piercingy a kérky!
Jenže je logický, že předsudky vznikaj. Je to daný prostě omezenou výpočetní kapacitou mozku a potřebou rychle reagovat. No a lidská mysl si spoustu hodnocení zjednodušuje na základě statistiky. Stejně jako si pračlověk všiml, že když má zvíře velký ostrý zuby a vrčí, tak je nezanedbatelná pravděpodobnost, že se asi nebude živit tofu, ale spíš tím pračlověkem. Samozřejmě, spousta masožravců prostě uteče, když spatří člověka nebo to zvíře klidně může být mírumilovné. Ale také to nemá říkat „všechny zvířata s takovými a takovými znaky tě chtěj sežrat“, ale jen „je větší šance že mě bude chtít sežrat, než u jinýho zvířete, dej si bacha“. Úplně stejně jako když vidím člověka s holou hlavou a fotbalovou šálou, radši přejdu na druhou stranu ulice. Já vím, že to může být úplně normální, tolerantní, milý člověk, ale to riziko tu prostě je vyšší.
On je totiž největší problém to, že si lidé neuvědomují, že předsudky jsou založené na statistice. Na nějakém rozložení po Gaussově křivce. Například statistika tvrdí, že v průměru mají muži lepší předpoklady na technické obory. Ale to přeci neznamená, že každý muž je v technice lepší než žena! Říká to jen to, že pokud vezmeme sto mužů, tak z nich bude mít talent na techniku dvacet a ze sta žen deset. Ale už to neříká ani slovo o tom, kdo z nich bude nejlepší. Protože statistika je aplikovatelná pouze na široké vzorky lidí. Ale každý jednotlivec už se od nějakého průměru, „normálního“ rozdělení liší. Stejně, jako když se dočteme, že v Praze je průměrný plat dvaatřicet tisíc, přece neznamená, že hajzlbába na Vysočanský jej má taky.
Další problém pak je v tom, že neznají rozdíl mezi korelací a kauzalitou. Víte co, představte si následující situaci: začnu si dělat guláš, sousedka vedle začne klepat řízky. Stane se mi totéž ještě dvakrát. Pokaždé, když dělám guláš, sousedka začne dělat řízky. Znamená to, že guláš může za to, že sousedka začala dělat řízky? Není to trochu absurdní? Je to stejně absurdní, jako tvrdit, že kvůli většímu prostoru pro trans-lidi v médiích je více trans-dětí. Z vědeckého hlediska je přeci hloupost, aby televize mohla za nárust něčeho, co je vrozené. Já bych tady kauzální souvislost hledala spíš v tom, že se o tom víc ví, rodiče to pak řeší spíš s lékaři, místo aby se to z děcka snažili vytlouct. Ale tady člověk potřebuje trochu logického a konstruktivního myšlení, aby se zamyslel nad tím, zda-li jeho odůvodnění problematiky vůbec dává smysl.
Co tu máme dále? Přesun médií do soukromé sféry. Problém, že dnešní doba je posedlá ziskem. Média jsou k dispozici zdarma, živí se pouze reklamou. Čím více lidí si článek přečte, tím více jich uvidí reklamu a tím větší bude zisk. A nikdo nemá čas si číst úplně všechno. A tak si přečte to, co vypadá zajímavě. To znamená, že to má poutavý titulek. A samozřejmě nejpoutavější jsou krátké a šokující, viz každý článek typu “XXX se nechal přeoperovat na ženu!” A korunu tomu nasadí člověk, který si ani nepřečte ty dva odstavce pochybně zpatlaného textu plného vykřičníků a rovnou si otevře diskuzi, kde se plácá po zádech se všemi dalšími, kteří by ji zavřeli do ústavu.
No a pak tu máme starou dobrou xenofobii kvůli nedostatku informací. Tohle tak bylo vždy, obavy z neznámého. Pokud člověk informace nemá, musí si je někde doplnit. Ve chvíli, kdy si je neověří v relevantním zdroji, stává se cílem domněnek, úvah a v nejhorším případě pohotovým hltačem všech možných nepravd a zobecnění. A ještě hůř je dál šířit, viz ten krásný příspěvek paní Maříkové z SPD.

A přitom by stačilo jen spolu komunikovat. Snažit se chápat. Ono není těžké nenávidět někoho o kom nic nevím - takový člověk se pro mě stává pozadím, pohybuje se na okraji a můžu na něj pak svést všechny své nezdary. A přitom stačí spolu mluvit, poznat, že všichni jsme lidé, všichni máme své bolístky, temná trápení, sny a úchylky. Všichni jsme absolutně rozdílní - i když nebudeme brát v úvahu na první pohled viditelné věci. Tak proč ta nenávist k lidem za něco, za co nemůžou, čím nikomu neubližujou? Stačí pochopit tohle a žádnou politickou korektnost nepotřebujeme - trocha empatie pomůže všem.

2 komentáře:

  1. ja nemam zamestnani a
    bydleni zatim jsem na venkove
    s 66% A bez pece oftamolo
    .:/ umim EN a DE a kde
    se mam obratit kdyz jsem
    na castecnim?
    muzes? dekuju;)

    OdpovědětVymazat